Pomocná slovesa - příklady II

pomocná slovesa v přítomném a minulém čase prostém

 

2. Pomocná slovesa v přítomném a minulém čase prostém

• V minulém i přítomném čase prostém se kladné věty netvoří s pomocným slovesem.

I read books. - Čtu knihy.
They go to cinema every week. - Každý týden jdou do kina.
It rains. - Prší.
He worked for this company for twelve years. - Dvanáct let pracoval pro tuto firmu.
 

• V záporu se musí vždy přidat pomocné sloveso. V minulém čase did, v přítomném do (kde navíc ve 3.osobě j.č. použijeme does).
• Při použití pomocného slovesa však významové sloveso vždy použiji v infinitivu - tedy žádné works/worked ale vždy work.

I do not read books. - Nečtu knihy.
They don't go to cinema every week. - Nechodí do kina každý týden.
It doesn't rain. - Neprší.
He didn't work for this company at all. - Pro tuto firmu vůbec nepracoval.
 

• V otázce to funguje úplně stejně. Narozdíl od vět se slovesem be se neprohazuje podmět s přísudkem.
• Pomocné sloveso vždy stojí první. Jediné co je může předběhnout jsou tázací slova (např. who/where/why etc.) - viz koncept ASI v otázkách

Do you read books? - Čteš knihy?
Do they go often to cinema? - Chodí často do kina?
Does it rain in Mongolia? - Prší v Mongolsku?
Did you work there? - Pracoval jsi tam?
 

• Pozor pokud ve větě už jakékoliv pomocné sloveso je (včetně slovesa be), tak se do ani did zásadně nepřidává!

Are you happy? Do are you happy?
I am not late. I am don't late.
She can not sing. She can do not sing.
They must help me!  They do must help me.
 

• Pokud potřebujeme užít modální sloveso (must, can) v minulém čase nemůžeme ho obvykle použít napříimo a musíme použít jeho opis. např.: must = have to.
• Opis má význam modálního slovesa, ale chová se gramaticky jako jakékoliv jiné sloveso. Tedy v otázce a záporu se přidává pomocné sloveso.

I had to go to the doctor.
We didn't have to go to school.
It wasn't allowed to smoke there.