Pomocná slovesa - auxiliary verbs

I když máme někdy dojem, že nám pomocná slovesa hází klacky pod nohy, bez nich se anglicky nikdy nenaučíme.

Co jsou zač?

Pomocná slovesa jsou taková slovesa, která sama obvykle nemívají význam, ale pomáhají určit nějaký gramatický jev. Obvykle čas, způsob nebo modalitu. Jelikož sama nemívají význam (nic neznamenají - nepřekládají se) jsou čast doprovázeny ve větě hlavním, neboli významovým slovesem.

Slovesa určující čas

Většina gramatických časů je tvořena s pomocným slovesem.
I have been to Australia. - have zde určuje předpřítomný čas.
She hadn't told me but I waited anyway. - had zde určuje předminulý čas.
Did you call her? - Did určuje minulý čas.
I am reading a book - am (společně s příčestím) určuje průběhový čas přítomný.

Způsobová slovesa
Pokud chceme vyjádřit způsob - jak se stavíme, cítime, jakým způsobem na nás dopadá hlavní sloveso použijeme pomocné (v tomto případě modální, způsobové) sloveso.
I can go out. - Mohu jít ven.
She must learn every evening. - Musí se učit každý večer.
Jejich užití není tak složité, jelikož je použiji, když chci něco vyjádřit. Více si o modálních slovesech řekneme v samostaném článku.
 

Proč jsou důležitá?

Bez pomocných sloves bychom nepoznali o jaký čas se jedná. Je proto důležité je používat přesně. Při špatném použití pomocného slovesa pošleme svou přítomnou větu do minulosti či naopak do budoucnosti. Např:
Do you like it? - Líbí se ti to?
Did you like it? - Líbilo se ti to?
Navíc kdo pochopí správné užívání pomocných sloves v prvních časech, tomu se budou do budoucna všechny ostatní učit lépe a bude dělat méně chyb ve slovosledu. Proč? Protože většina časů má stejný slovosled a stejné zákonitosti. To jediné co se mění jsou pomocná slovesa.
 

Základní časy

V prvních časech co se učíme - v přítomném prostém a minulém prostém, se v kladných oznamovacích větách pomocné sloveso obvykle nevyskytuje
I like ice-cream. - nikoliv I do like ice-cream.
She worked in a bank. - nikoliv She did work in a bank.
Proto mají studenti velký problém pochopit, kdy se pomocné sloveso (do / did) přidává. Pojďme si to shrnout.

• V kladných větách se v prostých časech (přítomném a minulém) pomocné sloveso obvykle nevyskytuje.
• V každé otázce a v každém záporu musí být právě jedno pomocné sloveso! 
• Pokud ve větě žádné pomocné sloveso není a jde o otázku či zápor, tak ho musíme přidat.
• V minulém čase se přidává did.
• V přítomném čase se přidává do. Pozor pro třetí osobu se užívá tvar does!
• Sloveso být be se v těchto případech bere jako pomocné sloveso.
• Další pomocná slovesa jsou  can, must, may, might, should, could, would, shall, will, have
• Všech šest průběhových časů (včetně minulého a přítomného) se vždy tvoří se slovesem být a to i kladných větách. Proto v otázce ani v záporu žádné pomocné slovo nepřidáváme!

Složitější časy

Ve složitějších čase (z hlediska kdy se je učíme) je to jednodušší. Perfektní časy (předpřítomný, předminulý i předbudoucí), budoucí čas i všechny průběhové časy mají pomocné sloveso ,nebo sloveso být, které není pomocné, ale chová se stejně, vždy. A to ve všech tvarech.
I have seen all Woody Allen's movies
We will be travelling.
They were watching TV.

Příklady

Pravidla jsou vlastně jednoduchá, do krve nám to však přejde až s příklady. Jelikož jich je opravdu hodně shrneme si je podrobně v příštím článku. Zatím si sami zkuste vymyslet jak by vypadaly příklady všech časů co znáte ve všech typech vět (kladné, záporné, tázací).