My x mine?

aneb přivlastňovací zájmena i nezájmena v angličtině.

Trocha teorie k slovním druhům

V angličtině existují dva "typy" přivlastňovacích zájmen.

• my / your / her / his / its / our / your / their
• mine / yours / hers / his / its / ours / yours / theirs

Tu první skupinu jste se určitě naučili jako první. Když chci říci moje auto, řeknu my car. Pravděpodobně je máte v angličtině víc zažité a používáte je častěji.
Potíž s nimi však je, že nejde o zájmena. Technicky jde o determinátory (determine = určit). Které pomáhají blíže určit podstatné jméno. Jelikož vždy stojí s podstatným jménem často jsou také nazývané přivlastňovací zájmena nesamostatné (nemohou stát samy - bez podstatného jména). Anglicky jsou nazývaná possessive adjectives - tedy přivlastňovací přídavná jména. 
Druhá skupina jsou opravdická přivlastňovací zájmena (possessive pronouns). To pro nás důležité je, že nerozvíjí podstatné jméno. Proto se jim někdy říká přivlastňovací zájmena samostatná (stojí samy, bez podstatného jména).
  This is my car. Tohle je moje auto.
This is mine. Tohle je moje. (Klidně mohu myslet to samé auto, ale podstatné jméno jsem nepoužil.)
Pozor - pokud použiji podstatné jméno, ale nepřilepím ho k zájmenu, stejne použiji samostatnou verzi.
That car is mine. - To auto je moje.

Pár příkladů:
Is the green bag yours?
It is our dog. Yes, it is ours.
Where is their house? Really? That one is theirs?
 

Další užitečná pravidla

• Přivlastňovací zájmena vždy přebíjí členy. This is my the best friend. It is a my book.
• Zájmeno samostatné je tak samostatné, že může tvořit i jednoslovnou větu. Whose sandwich is it? Mine.
• Můžeme ho použít v rozšířené vazbě, význam je stejný. It is a friend of mine. = It is my friend.
• Většina samostatných zájmen se od nesamostatné formy liší koncovým -s. her -> hers, our ->ours tam kde už na konci -s je, jsou obě verze stejné his -> his.
• Stejné fungují i některá další slovíčka. Například slovíčko 'žádný' má také samostatnou a nesamostatnou verzi - no / none.
• V angličtině nejsou zvratná zájmena svou, svoji atd. Vždy se místo nich užijí přilvastňovací zájmena. He is reading his book. - Čte si svou knihu.